Pokud vás nezajímá příběh, jak jsem se vyhecovala do vlastního podnikání, poznala svobodu a podobné kecy, poslední šance přestat číst! A pro ty co už jsou po informacích hladoví (jste bezva!) tak:
Pracovala jsem téměř 3 roky v online marketingu jako zaměstnanec. Přišla jsem k tomu náhodou, když jsem jako studentka VŠ hledala přivýdělek. Nasnadě byl strýček Google a jobs.cz. Voilà! Zajímavá nabídka s náplní práce, kdy jsem po přečtení neměla šajnu vo co gou. Ale co, zkusit se má všechno. Jeden mail, pohovor, schůzka a hip hip hurá, vzali mě. Malá firma s velkou chutí do práce, která mi pootevřela dveře do světa marketingu. Bingo! Teď už jsem věděla, že to je směr, kterým se chci vydat. Velký dík LD Agency!
Mezi řádky - pro studenty: Byla to půlroční stáž přes Fond dalšího vzdělání (FDV). Doporučuji všem, kteří studují ještě na VŠ a chtějí mít praxi v oboru. Získáte certifikát, malou pozornost, nové přátelé a hlavně zkušenosti!
Mezi řádky - pro firmy: Díky FDV získáte stážistu, ze kterého se nakonec může vyklubat váš schopný zaměstnanec. Navíc vás nestojí ani kačku, protože vše platí fond. Čeká vás jen troška papírování. Doporučuji především menším agenturám.
A co dál? Úspěšně jsem odstátnicovala a… přišla dovolená! (Snad jste si nemysleli, že jsem se hned hnala do práce. :)) Každopádně už během prázdnin jsem si vyhlídla mediální agenturu, kde jsem brzy poslala životopis s motivačním dopisem ala WANTED – reakce na jejich indiánskou náborovou kampaň. Kreativní práce dychtí po nápadech, a ne po strukturovaných životopisech dle EU předlohy - jen tak mimochodem. Vyšlo to a přes dva roky jsem měla možnost pracovat s lidmi, pro které je práce koníčkem. Objevila jsem nové cesty a digitální svět mě bavil čím dál více. Díky!
Spokojená jsem ale nebyla. Dlouho jsem váhala, než jsem dala výpověď. Vystoupit z komfortní zóny pravidelného příjmu a postavit se čelem před útes jménem Podnikání – to jako vážně? Sbírala jsem odvahu. Chvíli jsem dokonce zvažovala, že změním úplně obor. Naštěstí jsem měla kolem sebe lidi, kteří mě motivovali, a tak…Díky, vy víte kdo! :-)
Teď navážu na svůj předchozí článek Malý krok k velké radosti. Proč mám vlastně takovou radost? Proč mě má práce konečně naplňuje? V zaměstnání jsem se snažila plnit vizi někoho jiného. Sice jsem vytvářela stovky strategického obsahu, které prezentovaly velké brandy. Psala pro značky známé z televize, ale nebylo to ono. Svým výsledkem se nemůžete pořádně pochlubit, pod vším je podepsaná firma. Navíc klienti nešli za mnou, ale za firmou, kterou obchoďák prezentoval jako tu nejlepší možnou variantu - samozřejmě. Já už jsem byla jen „ten copík“, kterému přidělili dalšího klienta. Nemohla jsem si vybírat, měla jsem na to omezený čas a musela jsem jet podle pravidel, které mi nevyhovovaly. Jenže má představa byla jinde a zároveň jsem měla potřebu se někam posunout, proto jsem nemohla jít ruku v ruce se spokojeností. Kdežto teď, TEĎ je to všechno na mně. A to je svoboda, která mi chyběla. Svoboda, kterou si přejeme všichni a nejlépe v každém ohledu. A ona tady je pro každého, jen k ní musíte jít sami naproti.
Jakožto „volnonožec“ můžu teď svobodně dělat všechno, ale svobodu v tom pravém slova smyslu si budu muset vydřít. Nebude zadarmo. Jako „freelancer“ mám teď spoustu povinností, o kterých jsem dřív neměla ani páru. Zároveň je to pro mě výzva osvojit si nové dovednosti a znalosti, které mě na této cestě nejdříve určitě podrazí nohy, ale věřím, že mi budou jednou záchytným lanem. Je to běh na dlouho trať! Budete mi fandit?
Ps.: Velký dík patří také Robertu Vlachovi a jeho knize Na volné noze, která mě obohatila o mnoho informací, které by mě jako začátečníka podnik(dr)avce ani nenapadly. Určitě se k ní budu v průběhu ještě mnohokrát vracet.
Ps. 2: Do podnikání jsem šla s tím, že když se nebude dařit, nezblázním se z toho. Ale asi bych si vyčítala, kdybych to nikdy nezkusila.
Čauky mňauky! :)
